Rain Dance

...ze slovníku programátorské hantýrky :

„rain dance“

1. Jakákoliv aktivita mající za cíl vyřešení hardwarového problému při očekávání nulového efektu.

2. Jakýkoliv sled mysteriozních akcí provedený směrem k počítači, za účelem dosažení jistého cíle. Obvykle omezeno na rituály obsahující zaklínání a podobné psychické aktivity. Voodoo programování, černá umění, programování kultu cargo, mávání mrtvým kuřetem, čtení runových znaků na deskách tištěných spojů.

Samozvaní léčitelé a nápravci se uchylují k čím dál bizarnějším úkonům. Proti rozmáhající se vyprázdněnosti staví povrchní rituály opsané ze sešitů National geographic a odkoukané z béčkových filmů. Soukolí se sune vpřed a nikde už ani stopy po tajemství. Vždycky ještě ale zbývá čas na příjemnou chvíli s písničkou.

Voodoo, kabbala, jukebox.

Horror, shame, despair!

Existenciální horror o touze po vysvobození, které nikdy nepřijde.

V představení ani při jeho přípravě nebyl použit počítač ani žádné jiné přístroje založené na softwaru a obsahující integrované obvody.

„Pánové Procházka, Smolík a Dörner rozsekali tvar, který běžně očekáváme od divadelního představení, na cucky a představili sled čísel s průvodním slovem a spojovací hudbou. Nešlo ale o kabaret, spíš o interpretaci nejrůznějších rituálů, jak se o nich učí studenti antropologie a jak tady a teď fungují či nefungují. Která představa vám přijde absurdnější? Tanec přivolávající déšť? Nebo vemlouvavý obchodník s deštěm?“

Petr Ferenc: „V dešti opečených songů“, A2

„Rain dance pracuje s oscilací mezi řečeným a předvedeným. Záměrně neherecký projev je totiž v přímém kontrastu k předem oznámenému obsahu jednotlivých částí inscenace. Byť i ten je sám o sobě často ironický, deklaruje velká témata, kterých se performeři údajně chtějí dotknout. Rain dance je ironickou hříčkou, která si dělá legraci z nabubřelých velkých gest hlubokomyslně se tvářícího divadla.“

Jan Jiřík Malá inventura v škatulkách (SAD XXI/3 2010)