Veronika Švábová (1974)
Absolventka Konzervatoře Duncan centre v Praze (1997), stáž na New York University 1997), absolventka HAMU (taneční oddělení, obor taneční věda) v roce 2004. Jako tanečnice vystupovala v představeních různých choreografů (Strappi Stuzzicanti Simone Sandroniho, K bydlení nevhodné Jana Beneše a další) a zároveň vytvářela své vlastní choreografie (Obsessión, Od začátku do konce, Mama Luna…) Od roku 2000 spolupracuje s Divadlem bratří Formanů (Nachové plachty (2000), v roce 2003 vytvořila choreografii do opery Philipa Glasse Kráska a zvíře pro Národní divadlo, v roce 2005 choreografii do inscenace Klapzubova jedenáctka, uváděné v divadle Minor, vše pod režijním vedením Petra Formana. V letech 2004 – 08 také hostovala v divadelní skupině Krepsko. Jako hostující choreografka nastudovala v Národním divadle v Praze další opery – Requiem Giuseppe Verdiho (2003), Adrianu Lecouvreur Francesca Ciley (2004), obě v režii Jiřího Nekvasila. V Klicperově divadle v Hradci Králové spolupracovala na inscenaci R.U.R. režiséra Davida Drábka. V roce 2005 vytvořila choreografii pro taneční skupinu NaNohach Naměkko.
V roce 2005 založila spolu s Tomášem Procházkou, hudebníkem a zvukovým designérem, divadelní skupinu Handa Gote research and development. Jako choreografka a interpretka spolupracovala na většině představeních této skupiny.
V roce 2007 spolupracovala (vytvoření choreografie) s bratry Formany na jazzové opeře Dobře placená procházka v Národním divadle v režii Miloše Formana. V témže roce spolupracovala jako spoluautorka a choreografka na inscenaci divadla bratří Formanů Obludárium, které získalo v roce 2009 Cenu Alfréda Radoka za inscenaci roku. Od roku 2009 vytvořila choreografie k operám a baletu Ubohá Rusalka bledá, Čarokraj a Aladin.

Jakub Hybler (1974)
Obojživelný nadšený všeuměl, inženýr a programátor, pracující pro řadu divadelních projektů v České republice a zahraničí svébytný umělec a vynálezce, schopný sdílet znalosti a svůj talent s lidmi, prostřednictvím workshopů v oblasti Phyzical computing a světelného designu. Jako systémový designer a vývojář se podílí na technických návrzích pro evropské umělce.
Je jedním ze zakládajících členů skupiny Handagote. V současné době působí na ČVUT v Institutu intermedii (IIM) a ukončuje doktorandské studium na FAMU.

Jan Dőrner (1975)
Divadelník a amatérský filmař, světelný designer, scénograf a příležitostný herec. Studoval IZV při FFUK, pracoval jako asistent výroby filmových dekorací, šéf výroby a grafik v reklamní agentuře, nyní se plně věnuje divadelnímu svícení a divadlu všeobecně. Spoluvytvářel např. projekty MATAPA, Nanohách, Carmen, Traviata v Besseto Opera Seoul, Středočeské divadlo Kladno, Louskáček 2008 (Hudební divadlo Karlín – scéna, light design), Kolouchův sen a další.
Natočil několik krátkých filmů a vytvořil desítku vlastních divadelních projektů.
Je spoluzakladatelem (2005) akce Domácí úkoly z pilnosti, velmi populární a divácky úspěšné každoměsíční hitparády tanečního a pohybového divadla (Duncan Centre, Nosticovo divadlo, divadlo v Řeznické, Alfred ve dvoře).
Při divadelní práci se snaží o propojení zastaralých přístrojů s moderní technologií, hledá cesty k nestandardnímu lightdesignu a přetváří šrot, kovový odpad a pozůstatky elektroinstalací v netradiční světlomety.
Je členem skupiny Handa Gote a Wariot Ideal.

Jonáš Svatoš (1987)

Programátor, technolog, absolvent Centra audiovizuálních studií FAMU, původním povoláním systémový inženýr. V součastnosti působí jako vedoucí Digitální laboratoře Národního filmového archivu.

Ať již jako tvůrce softwarových systémů a elektronických zařízení, či jako autor vizuální složky představení se podílí na tuzemských experimentálních divadelních projektech, především v rámci skupiny Handa Gote Research and Development.

Věnuje se generativní grafice a hudební skladbě, jako hudebník-programátor působí v live-codingovém hudebním tělesu k-o-l-e-k-t-i-v. Zároveň se vyjadřuje skrze médium filmu jako amatérský filmař a fotograf, je členem Do-It-Yourself filmové laboratoře LABO DOBLE. V minulosti působil jako VJ v hudebním uskupení MANDALA sound-system.

Robert Smolík (1977)
Výtvarník s neobyčejně širokým záběrem. Vystudoval scénografii na katedře alternativního a loutkového divadla pražské DAMU, kde je od roku 2004 interním pedagogem, od roku 2011 vedoucím kabinetu scénografie na katedře alternativního a loutkového divadla .
Kromě scénografie se věnuje tvorbě loutek a mechanických objektů. Jako scénograf spolupracoval s profesionálními loutkovými divadly /Lampion, Minor, Naivní divadlo Liberec a další/, nezávislými skupinami a také vytvářel vlastní autorské inscenace. Je autorem scénografických realizací pro divadla v ČR, Polsku, Slovinsku a Kanadě.
V posledních sedmi letech se jeho “divadelní” tvorba soustředí na spolupráci se skupinou Buchty a loutky a hlavně na výzkum a vývoj ve skupině Handa Gote. Působí také jako výtvarník v rodném městě Jičíně, kde se například podílí na vzniku expozic tamního Muzea hry. V Jičíně také vytvořil místo kulturních akcí a setkávání „Zahrada pod Koštofránkem“ z vlastní zahrady v centru města.
Spoluautor výstav v Muzeu Hry Jičín, Naposledy: Hůl do vody ponořená, zdá se býti nalomená, 2004. Jako výtvarník spolupracuje s městem Jičín na programu Valdštejnův Jičín, se sdružením obcí Mariánská zahrada, s Regionálním muzeem a galerií, muzeem hry v Jičíně a se ZOO Liberec. Podílel se na scénografických výstavách v Čechách a v Izraeli.